Toxinologické centrum VFN při Klinice anesteziologie a resuscitace VFN a 1. LF UK bylo ustaveno v roce 1993 se schválením MZ ČR jako Toxinologické centrum pro ČR, tj. konzultační a léčebné místo k řešení případů intoxikace živočišnými toxiny, především po uštknutí jedovatými hady. Při jeho založení bylo využito klinických zkušeností pracovníků kliniky s erudicí řešení kritických stavů a možné úzké spolupráce s toxinologem. Náplní činnosti toxinologického centra je:

Stanovit konzultačně pravděpodobnost nebezpečnosti po kontaktu s možnou intoxikací jedovatým živočichem.

Provádět konzultace léčebných postupů při suspekci nebo reálném poškození pacienta jedovatým živočichem.

Vyžaduje-li to stav pacienta a souhlasí-li ošetřující lékař, hospitalizuje pacienta na lůžku resuscitačního oddělení KAR VFN nebo alespoň v rámci téže nemocnice.

Po skončení akutní fáze intoxikace doporučuje další postup ošetřujícímu lékaři.

Snaží se udržovat a obnovovat v rámci možností depo antisér proti jedům tropických jedovatých hadů pro ČR. Tato antiséra postupuje po eventuelní dohodě  ošetřujícímu lékaři postiženého.

Tato činnost je prováděna pro celé území České republiky, výjimečně i pro Slovensko.


Toxinologické centrum VFN má k disposici omezený sortiment polyvalentních antisér, kterým se snaží obsáhnout spektrum možné intoxikace jedem většiny u nás chovaných jedovatých hadů.

Nákup nových antisér je však v současné době velmi obtížný až prakticky nemožný, některé firmy ruší výrobu, pro jiné není prodej malé kvantity natolik lukrativní, aby obchod provedly. Uvedený problém se netýká pouze naší republiky, dle ústních sdělení některých předních toxinologů, postihuje v současné době i ostatní evropská toxinologická centra. 

Současně upozorňujeme na fakt, že léčba intoxikovaných není ve všech případech nutně vázána na podání antiséra. Mnohdy je zvládnutelná symptomaticky, což vyžaduje komplexní klinický přístup a zkušenost.

ODKAZ NA STRÁNKY TC: ZDE

 

CO DĚLAT PŘI UŠTKNUTÍ?                  ...zde najdete informace a postup, jak správně postupovat při uštknutí a čeho se vyvarovat...

1) ZACHOVAT KLID - nejhorší, co může uštknutý udělat v prvních chvílích po prodělaném uštknutí je začít panikařit. Vzniklým stresem se zvyšuje krevní tlak,
                                 což zapřičiňuje rychlejší rozšíření jedu z místa ušktnutí do těla...

                                 Pokud vás uštkne jedovatý had, pak jen nejlepší "udělat" co nejméně pohybů. Nejlepší je si lehnout a vyčkat příjezdu rychlé záchranné
                                 služby.

2) ZAVOLAT RYCHLOU ZÁCHRANNOU SLUŽBU (TEL. 155, nebo 112) - nejvhodnější je, když toto za vás udělá druhá osoba, protože tím, že musíte jít k
                                                                                                            telefonu a většinou složitě vysvětlovat co se stalo dispečerovi, zvedá se vám
                                                                                                            krevní tlak, což zdravotnímu stavu rozhodně nepřilepšuje. Doporučení tedy je, že
                                                                                                            uštknutý leží a odpočívá (bez pohybu!!!) a RZP zařizuje druhá osoba. Nutné je předat
                                                                                                            lékaři záchranné služby jméno hada (nejlépe vědecké, např. Vipera ammodytes s
                                                                                                            původem z Řecka) s pokud možno udáním dalších údajů o něm (velikost, stáří, místo
                                                                                                            původu, zda kousl jedním či dvěmi zuby apod.), aby lékař mohl aplikovat správné
                                                                                                            antisérum. Doporučit lékaři kontaktovat Toxinologické centrum, MUDr. Valenta.

3) IMOBILIZOVAT PACIENTA A PŘILOŽIT BANDÁŽE - toto je velmi důležité (viz. výše). Postiženou končetinu je dobré imobilizovat pomocí dlahy a bandáží.
                                                                                  Jako bandáže jsou nejlepší elastická obinadla. Pozor - ne příliš utahovat! Bandáže postižené místo
                                                                                  stáhnou, které se pak bude méně prokrvovat a jed se bude pomaleji šířit do organismu. Pozor - turnikety
                                                                                  jsou kontraindikovány, neboť silné stáhnutí může u hadů Crotalidae, Viperidae a plivajících kober
                                                                                  nevratné nekrotické poškození.

4) V TUTO CHVÍLI JE ZAKÁZÁNO - KONTRAINDIKOVÁNO -  podávat alkohol, kafe, černý čaj a jiné kofejnové nápoje (zrychlují krevní oběh!!!!). Dále je
                                                                                          kontraindikováno podávat aspirin, který negativně ovlivňuje srážení krve. Pokud je nutné podat
                                                                                          nějaký tišící lék (analgetikum), pak je možný paracetamol, ibuprofen, kodein nebo diclofenac. Z
                                                                                          důvodů negativního ovlivnění zdravotního stavu se dále nedoporučuje postižené místo chladit
                                                                                          (kryoterapie), podávat magnéziové preparáty apod., používat vakuové pumpy (jejich významná
                                                                                          pomoc při uštknutí nebyla prokázána, naopak mohou poškodit tkáň a prohloubit tak nekrózu!!).
                                                                                          Nedoporučuje se používat "léčivých kamenů" a jiných "šamanských" praktik.

                                                                                          Pokud má pacient alergickou reakci na bílkovinnou složku jedu, pak je nutné aplikovat před
                                                                                          příjezdem RZP život zachraňující léky. Subkutánně andrenalin (0,1%, 0,5 ml dospělí), dále pak
                                                                                          antihistaminika (chlorpheniramine maleat - 10 mg dospělí) intravenózně a kortikosteroidy
                                                                                          (hydrocortison 100-300 mg nebo prednisolon 250-1000 mg) intravenózně. Pokud uštknutý vykazuje
                                                                                          silné příznaky alergie, tak pak je nutná tato medikace ihned - ne čekat na příjezd RZP. Pokud má
                                                                                          postižený u sebe někoho lékařsky vzdělaného, či již má nějaké praktické zkušenosti, může si  
                                                                                          adrenalin a kortikosteroidy aplikovat sám jako prevenci před možnou alergickou reakcí. Nutno je
                                                                                          však na toto upozornit lékaře RZP. K alergickým reakcím mají největší náchylnost jedinci s atopickým
                                                                                          ekzémem a astmatem.

                                                                                          Podávat si antisérum v domácích podmínkách je velmi nedoporučeni hodné, neboť může na 
                                                                                          bílkovinnou frakci koňského antiséra vzniknout silná alergická reakce s možným smrtelným
                                                                                          anafylaktickým šokem.

5) PRVNÍ POMOC UŠTKNUTÉMU PŘED - než dorazí RZP (v našich podmínkách většinou 10-15 min. od zavolání dispečerovi), může se postiženému velmi
     PŘÍJEZDEM RZP                               zhoršit jeho zdravotní stav. Toto se může stát zejména při uštknutí hady čeledi Elapidae (kobry, mamby, bungaři apod.),
                                                            kdy může dojít k selhávání dýchání vlivem neurotoxinů obsažených v jedech těchto hadů. Na tomto místě je nutné od
                                                            druhé osoby dýchání z plic do plic. Pokud postižený netrpí nauseou (nutkáním zvracet), tak podáváme velké množství
                                                            tekutin orálně (nejlépe vlažná voda). Pokud postižený trpný nauseou či diarheu (průjem), žádné potraviny ani vodu
                                                            nepodáváme. Vysávání jedu z rány nemá dle dnešních poznatků velkého účinku, proto pokud
                                                            toto neprodleně po uštknutí neprovedeme, tak se nic neděje. V žádném případě uštknutému postižené místo neřežeme
                                                            apod.
 
                                                            POMOC PŘI LÉČBĚ OKA PŘI PLIVNUTÍ JEDU OD PLIVAJÍCÍCH KOBER

                                                            Jed v očích je velmi bolestivý a může způsobit korneální ulcerace, které vedou k infekci oka a jeho možnému
                                                            nenávratnému poškození. Nutné je co nejdříve odstranit co nejvíce jedu z oka, než se vstřebá. K tomu slouží masivní
                                                            výplachy očního bulbu čistou vodou nebo fyziologickým roztokem. Pokud ani jedno není "po ruce", pak můžeme použít
                                                            mléko, limonádu neperlivou, pivo, studený čaj, sliny (ano slyšíte čtete dobře) nebo moč. S vyplachováním začínáme ihned
                                                            po vplivnutí jedu do oka a pokračujeme alespoň 20 minut. Nutná je pomoc druhé osoby, protože postižený trpý většinou
                                                            blefarospasmem a není schopen oko sám otevřít. Po vypláchnutí můžeme aplikovat analgetické kapky přímo do oka a
                                                            nabídkou pacientovi tišící prášky (paracetamol, diclofenac, ibuprofen, nikoliv však Aspirin). Nutné je co nejdříve navštívit
                                                            oční oddělení nejbližší nemocnice.


6) VYČKÁME NA PŘÍJEZD RZP


POZOR!!! Nedoporučuji i byť při zdánlivě neškodném uštknutí (mládětem, "málo" jedovatým druhem, škrábnutím jedovým zubem, atd.) se neřídit výše uvedeným postupem. Může se totiž stát, že lokální příznaky ušktnutí jsom malé až téměř zanedbatelné, ale v průběhu času se intoxikace rozběhne plně i se systémovými příznaky uštknutí, které již ohrožují život pacienta. Toto se může stát zejména u Elapidae a Thelotornis spp. a Dispholidus typus.

Vždy ve vlastním (zdůrazňuji VLASTNÍM) zájmu dodržujte výše uvedenou osu.

A NĚCO PRO ZAJÍMAVOST 

INDIKACE PRO ANTISÉRUM

- HEMOSTATICKÉ ABNORMALITY: spontánní systémové krvácení, prodloužený srážecí čas nebo nesrážlivá krev, intravaskulární hemolýza, trombocytopenie.
- KARDIOVASKULÁRNÍ SYMPTOMY: akutní či zpožděná arterální hypotenze, šok, arytmie, srdeční selhání, plicní edém.
- NEUROLOGICKÉ SYMPTOMY: ptóza, opthalmoplégie, dysfágie, paralýza končetin či dýchacích svalů, plicní selhání.
- ZTRÁTA VĚDOMÍ
- CELKOVÁ RHABDOMYOLÍZA, SELHÁNÍ LEDVIN
- CELKOVÉ PŘÍZNAKY JSOU PROKÁZÁNY LABORATORNÍM TESTEM, PACIENT POUZE S LOKÁLNÍMI PŘÍZNAKY INTOXIKACE
- OTOK (15 cm a větší) ROZŠÍŘENÝ DO DVOU HODIN DISTÁLNÍM SMĚREM OD MÍSTA UŠTK., NEBO VĚTŠÍ JAK PŘES 1/2 ÚDU PROXIMÁLNÍM SMĚREM, TVORBA
  PUCHÝŘŮ A PODLITIN

HADÍ PROTIJED A JAK HO SPRÁVNĚ PODAT

Hadí protijed, nebo-li antisérum, je převážně humánní lék, sloužící k léčbě intoxikace organismu hadím jedem či-li toxinem. Účinnou a léčebnou látkou je směs specifických imunoglobulinů (protilátek) získávaných převážně z koňské krve.

Antisérum je skutečně jediným účinným prostředkem proti hadímu jedu. Jedná se tedy o specifickou terapii. Dále je pacient léčen nespecifickou terapií, která v sobě zahrnuje např. léčbu bolestí, lokálních projevů intoxikace, nespecifických projevů intoxikace (infekce, nekrózy, hypotenze, snížená srážlivost krve apod.).

ANTISÉRA JSOU DVOJÍHO TYPU:

Monovalentní - vyrábí se pouze z jedu jednoho druhu (např. Bojgy africké - Dispholidus typus). V porovnání s polyvalentním sérem je zde větší koncentrace
                      protilátek. Pokud tedy známe přesně druh, který nás uštkl, je lepší aplikovat tento typ antiséra.

Polyvalentní - vyrábí se z jedů několika druhů (např. jedovatých druhů hadů Blízkého a Středního Východu - Near and Middle East (Behringwerke AG, Marburg -
                    Germany) - Macrovipera lebetina, Daboia palaestinae, Echis coloratus, Cerastes cerastes, Cerastes vipera, Echis carinatus, Naja haje, Vipera
                    ammodytes a Montivipera xanthina). Ve srovnání s monovalentním antisérem je zde menší koncentrace jednotlivých imunoglobulínů jednotlivých
                    druhů hadů. Dnes je trend vyrábět spíše tento druh antisér.

Forma antiséra je také dvojího typu. Buď máme vodnatý roztok, který je poměrně nestálý a je nutné ho skladovat v ledničce při 5 °C, nebo máme antisérum lyofylizované a toto je nutné před aplikací rozpustit ve fyziologické roztoku. Pokud musíme brát antisérum s sebou do terénu, je určitě lepší si vzít s sebou antisérum lyofylizované. Pokud je roztok zakalený, nebo se na dně vytváří sraženiny (precipitáty), je lepší sérum již nepoužívat anebo ho aplikovat neprodleně.

Antisérum se vždy aplikuje nitrožilně. Na volbu máme buď aplikaci pomalou - transfůzemi (trvá 30-60 min.) nebo rychlou - i.v. injekční aplikace (trvá 10-20 min.). Pokud nemáme možnost aplikovat antisérum nitrožilně, tak pak musíme protijed vpravit hluboko do svalů (svaly zadku či stehna). U tohoto provedení je však nutné počítat s tím, že přibližně pouze 20% antiséra se dostane v průběhu dalších 12 hodin do krve!!!

Antisérum se podává pouze tehdy, když zdravotní stav postiženého splňuje indikace jeho aplikace (viz. výše INDIKACE PRO ANTISÉRUM).

Množství podaného antiséra je různé a záleží na okolnostech (druh jedovatého hada, vážnost zdravotního stavu pacienta, rychlost uzdravování se, atd.). U méně komplikovaných případů stačí podat antisérum v množství 10-20 ml. U komplikovanějších případů je nutné aplikovat většinou 50-100 ml antiséra. U velmi těžkých případů a velmi nebezpečných druhů hadů (černá mamba, zmije gabunská apod.) je nutné aplikovat někdy až 200-300 ml antiséra. Nutno říci, že dávky u dětí jsou větší než u dospělých!!!

Pro některé druhy hadů je dostupnost antiséra velmi malá nebo dokonce žádná. Tak např. na uštknutí poměrně často chovaného hada Bojgy africké (Dispholidus typus) je možné aplikovat antisérum pouze jedno a to ještě monovalentní vyráběné pouze v Jihoafrickém institutu pro medicínský výzkum (SAIMR) v Johannesburgu v JAR. Na intoxikaci hadím jedem hadů rodu Thelotornis (známo několik smrtelných uštknutí) neexistuje žádné antisérum. Podobná situace je např. africké stromové zmije rodu Atheris.

Na antisérum může vzniknout u pacienta bouřlivá alergická reakce, neboť imunoglobulíny v protijedu jsou bílkovinné povahy cizí pro lidský organismus. Prudká alergická reakce může u pacienta vyvolat anafylaktický šok, který může být smrtelný!!! Nejednou se již stalo, že při neodborném podávání antiséra zahynul pacienta na právě alergickou reakci a vzniklý anafylaktický šok. Antisérum proto vždy lékaři podávají pomalu (v horizontu několika minut až desítek minut) a bedlivě pozorují zdravotní stav pacienta. Vysoce nedoporučuji podávat antisérum v domácích podmínkách neodporným způsobem.


                             Níže na fotografii můžete vidět polyvalentní antisérum na léčbu uštknutí zmijemi rodu Vipera v Evropě.