Echis megalocephalus-Vipers of the genus Echis

Echis megalocephalus Cherlin, 1990

Zmije velkohlavá

Holotype, ZIN 19430.1 (©Wuster W.)

Echis megalocephalus Cherlin, 1990. Terra typica: „ostrov v jižní části Rudého moře“, ustavena přesněji Borkinem & Cherlinem (1995) jako ostrov Nokra, souostroví Dahlak, Eritrea, severovýchodní Afrika.

Cherlin V. A., 1990: Taxonomic revision of the snake genus Echis (Viperidae). II. An analysis of taxonomy and description of new forms. Proceedings of the Zoological Institite, Leningrad 207: 193-223. – 212, pl. 4, fig. 1.

Echis (Toxicoa) megalocephalus, Cherlin (1990), 195: n. sp.

Echis (Toxicoa) megalocephalus, Cherlin & Borkin (1990), 175: n.sp. – seznam druhů.

Echis megalocephalus, Golay et al. (1993), 268: seznam druhů jedovatých hadů.

Echis megalocephalus, Largen & Rasmussen (1993): hadi Etiopie – souhrn druhu.

Echis megalocephalus, Schätti & Gasperetti (1994), 394: shrnutí známých druhů o druhu.

Echis megalocephalus, Borkin & Cherlin (1995), 134: ustanovení typové lokality.

Echis megalocephalus, Largen (1997), 94: hadi Eritrei – souhrn druhu.

Echis macrocephalus, Largen (1997), 94, part. (SIC!) : hadi Eritrei – souhrn druhu.

Echis megalocephalus, Mazuch (2005), 64: mapa rozšíření.

Echis (Toxicoa) megalocephalus, Mazuch (2006, v tisku): diskuze nad validitou druhu.

Typový materiál: HOLOTYP – Zoological Institute Russian Academy of Sciences St. Petersburg, 19430.1, samec (původ viz. typová lokalita), PARATYPY - Zoological Institute Russian Academy of Sciences St. Petersburg, 19430.2, samice (původ viz. typová lokality), Zoological Institute Russian Academy of Sciences St. Petersburg, 19430.3-4 (pohlaví neznámé, původ viz. typová lokality). Druh znám pouze z typové série.

Etymologie: megalo (velký, obrovský) - cephalus (hlava), proto velkohlavá.

Diagnóza: Středně velké zmije, které patří do podrodu Toxicoa a skupiny pyramidum. Oproti ostatním druhům ze skupiny pyramidum se odlišují vysokým počtem ventrálních štítků (nad 186 (186-202)) a výrazně velkou hlavou (rovna nebo delší než 15% délky těla).

Zbarvení: Kresba je patrná z fotografie holotypu. Zbarvením a kresbou jsou podobné velmi Echis pyramidum z Egypta a ostatních částí severovýchodní Afriky. Kresba (znak) na hlavě je identický se znaky, které jsou u Echis pyramidum v Egyptě (Cherlin, 1990). Břicho je světlé, beze skvrn, nebo s velmi jemným skvrněním. Celkově je zbarvením neodlišitelná od ostatních Echis pyramidum pyramidum.

Folidóza: (n=4) – ventralia (V): 186 (192,5) 202 – dorsalia (D): 31 – dubcaudalia (Sc): 33 (35,5) 37. ZIN.19430.2 (samice) – V: 186, D: 31, Sc: 33, ZIN.19430.3 (-) – V: 196, D: 31, Sc: 37, ZIN.19430.4 (-) – V: 202, D: 31, Sc: 36, ZIN.19430.1 (samec) – V: 186, D: 31, Sc: 36.

Soustroví Dahlak u pobřeží Eritrei. Červenou šipkou je vyznačen ostrov Nokra, odkud pochází Echis megaloce-
phalus. Na délku měří tento ostrov 4 km a na šířku 3 km.

Zoogeografie: V popisné práci nebylo uvedeno, odkud zmije přesně pocházejí (z důvodů vojenského tajemství – Borkin et Cherlin, 1995). Po opublikované příspěvku těchto dvou autorů víme, že typovou lokalitou zmije velkohlavé je souostroví Dahlak u Eritrejského pobřeží a konkrétně ostrov Nokra. Tento ostrov má na délku asi 4 km a na šířku 2,5 km. Je plochý. Z tohoto ostrova je uváděn (Cherlin, 1990, Schätti, 2001) ještě jeden druh Efy, a to Echis pyramidum (v tomto případě Echis p. pyramidum). Je prakticky nemožné, aby na ostrově mohli vzniknout oba dva druhy během evoluce. Pokud jsou zde opravdu rozšířeny oba dva druhy, musela by sem být Echis pyramidum recentně zavlečena. Domnívám se, že zde žije pouze Echis pyramidum a zmije nazývané E. megalocephalus jsou totožné s těmi, které se vyskytují na přilehlé pevnině, tzn. E. pyramidum. Důkaz o tom, že na ostrově je rozšířena E. pyramidum dokládají dva exempláře (BMNH.1973.3216-3217 z tohoto ostrova, kteří mají normálně velkou hlavu. Z ostrova Farasan (protilehlé souostroví u pobřeží Arabského poloostrova) uvádí „normální“ E. pyramidum Schätti et Gasperetti (1994). Ze souostroví Dahlak je uváděná Echis pyramidum (BMNH.1973.3213-3215) ještě z ostrova Dissei (Schätti, 2001).

Velikost: Délka těla a ocasu u čtyř známých jedinců je: 544 mm (holotyp) (ocas 57 mm), 626 mm (samice) (66 mm), 196 mm (21 mm), 215 mm (22 mm).

Biotop: Pouštní až polopouštní kamenité biotopy s řídkou vegetací (Acacia, Commiphora), lávové „pouště“.

Biologie v přírodě: Není nic známo. Jeden z paratypů měl v žaludku zbytky gekona (pro přehled herpetofauny ostrova Nokra shlédni Schätti, 2001).

Taxonomie: Do Cherlinovi (1900) revize byla tato zmije považována za Echis pyramidum pyramidum. Tento poddruh je rozšířený od východního Egypta po severní Somálsko a zasahuje až do Středoafrické Republiky (Mazuch, 2005). Cherlin oddělil tyto zmije od Echis pyramidum na základě znaků, které jsou uvedeny v diagnóze a pojmenoval je prozíravě Echis megalocephalus (=“velkohlavá“). U čtyř jedinců typové série jsou počty ventrálních šupin opravdu vysoké. Nicméně z přilehlé pevniny (Eritrea) a okolí (Súdán, Etiopie) jsou známy tak Efy s vysokými počty ventrálních šupin (shlédni Cherlin, 1990). U Echis pyramidum pyramidum je to dokonce až 199. Celkově mají populace od jižního Egypta až po Etiopii a severní Somálsko celkově vysoké počty šupin, blížící se a částečně se překrývající s počty E. megalocephalus. Tvar a velikost hlavy v rámci jednoho druhu a dokonce v rámci jedné populace je dost variabilní (cf. Auffenberg et Rehman (1991), Mazuch (2005), Mazuch (v tisku), nepubl. data). Zmije, když mají horší kondici a trpí anorexií či nedostatkem potravy, vypadají hubeně a pak se zdá hlava relativně k tělu větší (Mazuch, nepubl. data). Bude potřeba dalšího materiálu, aby se prokázalo, že E. megalocephalus je opravdu validní.

BMNH 1973.3216 - Echis pyramidum,                   BMNH 1973.3217 - Echis pyramidum,                    BMNH 1973.3213-3215 - Echis pyramidum,
ostrov Nokra (coll. Largen), Eritrea,                    ostrov Nokra (coll. Largen), Eritrea                       ostrov Dissei (coll. Largen), Eritrea
délka hlavy je 4,8 % z délky těla,                         délka hlavy je 4,9 % z délky těla
ventralia: 182 + A

Toxikologie: Není nic známo. Ale předpokládáme, že jed má podobné složení jako u Echis pyramidum pyramidum.

Biologie v zajetí: Není nic známo. Nechová se.

Literatura: Cherlin (1990), Cherlin et Borkin (1990), Golay et al. (1993), Rasmussen et Largen (1993), Largen (1997), Schätti et Gasperetti (1994), Borkin et Cherlin (1995), David et Ineich (1999), Schätti (2001), Mazuch (2005), Mazuch (v tisku).

Poznámky: Validita druhu je zatím nejasná a bude zapotřebí dalšího materiálu k morfologické a molekulární analýze. Druh je znám pouze ze čtyř exemplářů.