J: Jak jsi se dostal do této země ?
J: Velice jednoduše. Něco přes 6 let pracuju u firmy zabývající se destruktivními a nedestruktivními metodami zkoušení materiálů ( Qualitest s.r.o. ) a jednoho červencového dne mi zazvonil telefon a dostal jsem nabídku na práci v zahraničí - 3 měsíce v Turecku.A tak jsem jel i když to je řečeno jen velice jednoduše.
J: A jak přijalo tvé okolí takovouto zprávu ?
J: No tu už tak jednoduché nebylo.Snad nejhůře tuto realitu přijala partnerka Kristýna. Přeci jen výhled na 3 měsíční samotu by netěšil nikoho.
J: Tak to si dovedu živě představit, ale přežila to že?
J: Ano přežila díky mobilní komunikaci to šlo přežít.
J: Tam funguje mobil?
J: Jistě zase takový konec světa to není i když počkej až se dopracujeme k fotkám a že jich je.
J: Popíšeš mi cestu ?
J: Samozřejmě. Cesta tam: autem do Mnichova a pak letadlem do Ankary kde jsme přespali a další den pokračovali do Karsu, místa naší práce. Cesta zpět byla veselejší ( vraceli jsme se domů :-) ) Kars - Ankara tam spánek a další den Ankara - Mnichov - Praha a pak autem zpět domů do Pardubic.
J: Takže vás tam bylo víc ?
J: Jistěže, nejdřív jsme byli v Turecku cca měsíc a půl tři a pak přiletěli ještě další dva spolupracovníci
J: No to bylo docela dobré, alespoň js si měl s kým česky povídat. A jak jste se tam vlastně domlouvali s Turky a ostatními?
J: Různě, kdo uměl nějakou řeč, tak ji používal, a kdo neuměl, používal jednoduchá slovní spojení. Ve spoustě případů se kombinovala angličtina s němčinou, takže vznikala docela zajímavá slovní spojení.
J: Napadá tě nějaká ukázka ?
J: ................ Smích. Tak těch by bylo, ale promiň nechám si je pro sebe ....... další smích